Stránka:Karl May - Bůh se nedá urážeti - Blizzard.pdf/44

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

na nás útočiti pustými kletbami, slyšeli jsme přece z jeho úst téměř ustavičně výrazy, jakých jsem dosud od nikoho neslyšel. Obzvlášť zapřísahal se vždy znovu a znovu, že nezavraždil náčelníkova sy na a jeho soudruha.

Směr náš často sváděl nás k řece a zase od ni odváděl, až jsme posléz za pokročilého již odpůldne ustavičně se drželi jejího břehu. Za námi se prostírala dalekoširá, skalnatá rovina, po levé straně měli jsme řeku a před námi vystupovala znenáhla vysočina, tvořící již z daleka příkré srázy, mezi nimiž tok svatojanské řeky mizel. Tam byl tedy caňon, soutěska skalní, ve které jsme chtěli sevříti Pa-Utesy jako myš v pasti. Bylo ovšem dosud velmi pochybno, vlezou-li nám tam.

Abychom je k této neprozřetelnosti svedli, smluvil jsem se s Winnetouem, že se zastavím se svou družinou poblíž caňonu a vyčkám, až by se Indiáni objevili. Apač chtěl učiniti na řece totéž.

Seskočili jsme tedy s koní a čekali. Když uplynulo asi dvacet minut, uzřeli jsme jezdce, cválajicího proti proudu. Byl to bojovník Navajský, jenž nám oznámil, že jeho kmenovci dorazili již na místo a zaujali postavení, jak Winnetou navrhoval. Na to se rychle vrátil, aby oznámil Nitsas-Karovi, že se s námi již setkal.

O něco později spatřili jsme na řece vor. Dal jsem Winnetouovi smluvené znamení, načež přirejdoval ku břehu, aby čekal jako my. Řeka splývala v těch místech úplně přímočárně a Winnetou mohl objevení se stihatelů právě tak dobře zpozorovati, jako my, kteří jsme byli na suchu.

Dick Hammerdull po nějakém čekání namítnul, že jest přece jen pochybno, zda-li se Pa-Utesové odhodlali k našemu stihání, ale současně mávnul Pitt Holbers rukou a ukázav do dálky, pravil:

„Ohlédni se jen, milý Dicku, a hned uvidíš, že Old Shatterhand měl pravdu, jako vždy!“

Ano! Utesové přicházeli. Celý houf se vyrojil na obzoru, houf dvě stě mužů silný! A my dosud stáli! Teprv když nás spatřili, zastavili se. Na to jsme vyhlédli k řece a spatřili nad proudem čtyři — pět vorů.

Winnetou zpozoroval je již také a rychle odbočil od břehu, aby byl jeho vor viděn. Indiáni ho postřehli a rázem stupňována ry-