Momčilův co zlatý druhdy prsten,
Vukašinu králi na tři prsty;
Momčilova šavle co kdys ručná,
na loket ji za sebou král vleče;
Momčilova prašnice co druhdy,
Vukašina div nestáhne k zemi!
A tu „Ajhle!“ král se ohlédaje,
„toť pro boha přec pro nebeského,
totě, vida, Vidosava chytrá!
Takého-li zradila junáka,
potom že prý mne ne, podvodnice!“
I zavolal posluhů svých věrných,
a ti Vidosavu popadnuli,
na ohony koňům uvázali,
koně z hradu ven do lesů hnali,
koně za živa ji roztrhali.
I rozbořil Pirlitor král po tom
slavný hrad, i pojal Jevrosimu,
Momčilovu přemilenou sestru,
na Skader ji nad Bojanou doved’,
za upřímnou ženu sobě věnčil.
I zrodila potomstvo mu slavné,
kraljeviče Marka i Andriju,
i stopoval Marko ujce svého,
Momčilu vojvodu věhlasného.
Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/60
Vzhled
Tato stránka nebyla zkontrolována