Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/49

by jí byla prsa vidět bílá,
synáčka až přinesou jí Jova,
kojence by ukojiti mohla.

Avšak ještě za jedno ho prosí:
„Pro bůh, bratře, staviteli Rádo,
na oči mi otvoru nech ve zdi,
na dvory bych viděla ty bílé,
synáčka kdy přinesou mně Jova,
ode mne kdy ponesou ho zase!“

I byl Ráda po vůli jí v tom též,
na oči jí otvory v zdi nechal,
na bílé by viděla si dvory,
synáčka kdy ponesou k ní Jova,
a kdy od ní odnesou ho zase. —

A tak v základ zazdili máť mladou,
základ zdvihli, Skader postavili. —

A nosili ve zlaté kolébce
rmutné matce nosili kojence;
do téhodne synáčka kojila,
po témž dni pak duši vypustila;
i kanula sirotčeti ještě
do roka tam odtud živná krmě.

A jak bylo, taktě po tu dobu, —
kane odtud na památku věčnou
a na zázrak matkám posílení,
jimžto mléka mateřského není.