která zejtra na Bojanu přijde,
k mistrům přijde, přinese jim oběd,
tu abychom zazdili prý v základ,
jinak z hloubi základ nevyzdvihnem,
do smrti prý Skader nezbudujem!
Nuže, bratří, přísahejmež bohu,
žádný z nás že nevyzradí ženě;
ano, bratří, na náhodu dejmež,
která zejtra na Bojanu přijde!“
I dali si bratří slovo, dali,
ženě žádný nic že nevyzradí.
A když noc pak snížila se temná,
k dvoru svému ubíral se každý,
večeřeli, po večeři panské
se ženou šli v ložnici si lehnout.
Než, — my zrádě nedivme se žádné,
když sám ruší Vukašin král víru,
první své on ženě zradí všecko!
„Ať se chráníš,“ dí on, „ženo moje,
na Bojanu zejtra ať mi nejdeš,
obědu tam mistrům neponeseš;
neboť odtud by tě nepustili,
věži v základ zazdili tě živou!“
Nešetří též Ugliješa víry,
ženě svojí on i všecko zradí:
„Chraň se,“ dí on, „ženo moje milá,
na Bojanu at mi zejtra nejdeš,
obědu tam mistrům nepřineseš;
Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/44
Vzhled
Tato stránka nebyla zkontrolována