Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/32

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována


kdyby věděl král a znal, co já vím,
šel by, děvčat budímských by svolal,
předené jim kázal přinest zlato,
ze zlata síť uplést dal by zlatou,
síť by zlatou do Dunaje hodil,
ulovil by šestiploutvou rybu,
rybě ploutev jednu pravou uťal,
rybu zas by do Dunaje hodil,
ploutev paní králové dal snísti —
tak by ona plodnou se mu stala!“

To jak král sám na své uši slyší,
nemešká a domů ihned spěchá,
budímských hned na hrad svolá děvčat,
předené jim přinést káže zlato,
ze zlata síť uplést velí zlatou,
síť pak zlatou do Dunaje hodil,
šestiploutvou ulovil jí rybu,
rybě pravou uťal jednu ploutev,
ploutev paní králové dal snísti;
a když ploutev hospodyně snědla,
netrvalo dlouho, rodnou byla.

I šla šťastně se břemenem plodným
pod srdcem, šla do plného roku;
a když přišla slehnutí jí doba,
porodila; — plod však těla živý
není mužské děcko, had je divý,
kterýž jedva zrodiv se, hned vzhůru
na zeď příkrou od země si vylez’.