Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/22

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

A pak děvče všechny hochy zmátlo,
v nich dle libosti si vybírala,
mnohých nechce, jednoho jen chtělo,
koho chtělo, za toho se vdalo.

Víly rozvodnice.

Dva jsou spolu bratří chlebívalí,
jmenem Mírko jeden, Stanko[1] druhý;
a tak krásně spolu chlebívali,
nade vše se věrně milovali;
že pod nimi líbali se koně,
že se sebe zbraně oni lesklé,
a spod sebe koně měnívali.

Jednou spolu vyjeli si bratří,
na jezero vyjeli si modré,
na jezeru zlatou shlédli kačku,
zlatou kačku loviti se jali.
Za ní Mirko sokola sivého,
a jestřába Stanko pustí svého;
zlatou kačku šťastně ulovili.

A tu Mírko: „Moje zlatá kačka!
Kačka moje, ulovil ji sokol!“
A tu Stanko: „Má je kačka zlatá!
Má je ona, ulovil ji jestřáb!“

  1. Text poznámky se nachází na str. 175