Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/21

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Měla víla sokola sivého,
měla dívka laštovičku věrnou.
A spí sokol celou noc, nic nedbá,
a bdí zatím laštovička věrná,
bdí a zpívá, dívku časně budí:
„Vstávej, dívko, vstaň, má děvo milá,
sice víla předstihne tě bílá!“

Vstalo děvče, přivstalo si tedy,
k studánce si honem pospíšilo,
z lesa chladné vody nanosilo,
bílé dvory čistě uklidilo,
rusou sobě kadeř učesalo.

Přivstala si bílá také víla,
s úsvitem již dívce v dvory přišla,
dívce šťastné dobré jitro dala:
„Dej, děvečko, dej tu rusou kadeř!“

A jí děvče: „Dej ty, bílá vílo,
dej ty mně jen slíbené ty statky!
Nebo vodu přinesla dřív já jsem,
dvory dříve uklidila já jsem,
kadeř dříve učesala já jsem!“

A když víla vše to uviděla,
statků sice nedala jí žádných,
ale dala bejlí na zmámení,
mladým hochům hlavy na zmatení.