Trojí prý jsou hradové tam bilí: jeden, v němž prý lítá dřímá zmije,
a ta že mi oči černé zpije ;
druhý, na němž věčný mráz prý dýše, a tam jako ledovitém na dnu
spát já budn slaďounce a tiše;
třeti, nad nímž slunko v krásném jase, ježto dnes mné zašlo, vyjde zase!
A ty dvory, co dnes zanechávám,
do ochrany pánu bohu dávám !“
6. Přítelkyně těšic matku.
Přišla jsem, ble, k tobě, sestro zarmoucená,
zarmoucená pohromou tvou sama celá!
Že ses toho nenadála, nešťastnice,
litovati blaho své, ach, od počátku,
když, -© sestro, nosilas je pod svým srdcem ? Úlevy je každé ráně, léku každé ;
a jen že by nebylo ho ráně tvojí?
Přišla, hle, jsem k tobě, sestro zarmoucená, zarmoucená ránou tvojí sama celá; — úlevy je každé ráně, i té naší!
7. Milenka nad milým.
Kostn mát i otec oželují, Andru ani otec ani matka; jedina jen z celé obce dívka
