Přeskočit na obsah

Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/164

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Hle, jak přísaze své dostáls sotva dané, zrušené už, zanechav jí bídné jmeno, ubohé, ach, jmeno vdovy! Kudy jde, by nechodila, kde si sedne, neseděla,

co mluví, by nemluvila,

co činí, by nečinila!

Nežť ona jen za to žádá, pro lásku jen žádá věrnou, kterouž jste se milovali, abys, báne, nezapomněl

na svá dítka nebožátka,

co ti říkávaly otče!

Anať nadějí se kojí, důvěrou v tvou hlavu moudrou, že se, báne, neodřekneš utrápené, umořené,

již jsi přived na zármutek, neodřekneš sirotčiny, která, tebe nemajíc už,

za tebou, ach, pozůstane bez ochrany, bez náuky, beze správy, bez pomoci, bez veškeré bez podpory, jakouž, otče, tys jí býval!