Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/145

na ručnice přepálí a šavle,
kaluděra poturčí pak Savu,
velikým ho učiní vezírem,
poturčí s ním tři sta kaluděrů,
v osadnictví Savovi je zavdá,
poturčí s ním pět set mladých žáků,
za komonstvo ku dvoru mu přidá,
poturčí pak klášter všecek s chrámem,
přemění jej na mečet, pak při ní
pandurům ať strážnici dá zřídit,
panduři by hlídali mu ráju!“

A mu na, to Omer-Ćehajićů:
„Na, to, bratře, ani nemysli si!
Před tím jsou i žoldanové byli,
ale chrámů nikdy neplenili,
nebo jich se dotknout rádno není,
ano by se prolomilo nebe,
na zem s něho kamení se ssulo,
bez počtu by pobýlo nám Turků.
A pak onen mníšek, onen Sava,
neníť jako ledakterý mníšek!
Jeť on správce obezřelý, chrabrý,
na vysokém hnědouši zná jezdit;
a co pod ním tři sta kaluděrů,
ozbrojeni na obranu chrámu
proti Turkům šavlemi jsou všichni!
A zda-li pak povážils, vezíře,
jaký jest ten svatohorský klášter?
Nad hvězdy jak dennice se třpytí,