Tato stránka nebyla zkontrolována
„Nedáš, bratře, jedin sestru;
neboť slunce zážhem hoří,
a nám zážhem sestru zmoří!“
A chtěl dívku též pak měsíc;
osm bratří odepřelo,
a dal jedin bratr střední.
A s tím už se nehádali,
rádi se mu podvolili;
neboť měsíc prý se mění,
a nad zář tu jeho není,
a pak ona při něm krásné
přátelstvo prý bude míti,
za švakřice samé hvězdy,
za zelvici večernici,
a jitřenku za druženku!“
Dodola.
1.
Naše Doda boha prosí,[1]
aby spustil deštík rosy,
zvlažil pole nám a role,
zvlažil pšenku ozimněnku,
lupenatou kukuřenku,
aby zmokli oráčové
a promokli kopáčové,
až na kůži čeleď všechna
na těch zprachlých polích venku!
- ↑ Refrain po každé řádce: Oj Dodo, oj Dodole!
