Tato stránka nebyla zkontrolována
karafiát s zlatým květem,
štěpnou růži, plnou vůně.
A když všecko svlažilo,
v kvítí sobě zadřimlo,
konev vína za hlavou,
vonnou kytku u rukou.
Šel tamtudy mládeneček,
mládeneček neženílek,
spatřil děvče, zastavil se,
uvažoval, rozmýšlel se:
„Teď tu věru nevím sám,
nejlépe jak udělám:
lépe-li je víno píti,
čili vonnou kytku vzíti,
aneb děvče milovati?
Víno rozkoš okamžitá,
kytka rozkoš dopoledne,
děvče rozkoš až do smrti!“
Přemýšlel a rozmyslil se:
víno pil a kytku vzal,
krásné děvče miloval.
Moudrý kadi.
Já jsem z nového šel právě krámu,
milenka má, přicházela z lázní
a dvě v bílé ruce měla broskve.
