Tato stránka nebyla zkontrolována
bílá-li vzejde basalka,
to ke mně večer docházej;
modrá-li vzejde fialka,
budem se líbat, má milá!
Važme si lásky.
Vstalo děvče; časně ráno vstalo,
kolem hradu kvítí natrhalo,
natrhalo kvítí všelikého,
nejvíc ale líbečku libého.
Natrhalo, v kytku uvázalo,
miláčkovi s kytkou vzkázat dalo:
„Ženichu můj milý, znejmilejší,
převzácnou tu posýlám ti kytku.
Svázáno v ní kvítí všelikého,
nejvíc ale líbečku libého.
Líbeček tě kvítí přelíbezné,
přelíbezné, ale nedůtklivé.
Dostane-li dárkem se ho komu,
tiše šeptá snažnou prosbu tomu:
„Nerádno do slunce se mnou chodit,
po návsi ne mnoho s družbou vodit;
ale uschovat mne v tichém chladnu,
před časem ať aspoň neuvadnu!“
