Přeskočit na obsah

Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/18

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Žádost na měsíc.

Sviť, měsíčku, sviť z večera časně,
pak až budeš svítit, sviť mi jasně,
ať, až milý tou ulicí přijde,
černýma mne očima hned zhledne,
jak on mne, já ještě dříve jeho;
neklopýtnem, on vzhlížeje ke mně,
a já ruce rozpínajíc po něm.
Vždyť již dlouho jsme se neviděli,
v sobotu a včera o neděli!


Škoda tě, růžičko!

Ach vodo, vodo studená,
Ach růže, růže červená!

Proč, růžičko, se’s rozvila,
tak časně ráno rozkvětla,
když není, ach, tu žádného,
pro koho bych tě utrhla?

Utrhla bych tě matince —
matinka dávno v hrobě spí;
utrhla bych tě sestřince —
sestřička dávno provdaná;
utrhla bych tě bratrovi —
bratříček někde na vojně;