Tato stránka nebyla zkontrolována
Vousy na to zalehtal ji po rtech,
jestli na to by se neusmála; —
ale Mara, aniž by se smála,
ani hnula — leží jako mrtvá.
Vévoda což Štěpán když byl shledal,
svatebčany ihned domů poslal,
ku dvorům svým bílým sám se vrátil.
Na to Mara s már když seskočila,
stařičká se matička jí ptala:
„Rci, Mařenko, dceruško má milá,
nejtěžší všech muk která ti byla?“
Načež Mara stařičké matince:
„Bůh můj svědek, stařičká matinko!
Žeřavé když v ňadra uhlí vložil,
zabolelo, ale nebolelo;
když okolo krku zmiji vinul,
ani drobet mně to nevadilo;
ale vousy po rtech když mne lehtal,
tu — bez mála byla bych se mála!“
Asan-agině.
Na měkkém na loži Asan-aga
o půlnoci povídá své chotí:
„Ctná kaduno,[1] choti moje věrná,
- ↑ kaduna (tur.) = vzácná paní.
