Tato stránka nebyla zkontrolována
„Nepropustím dívku prapornici,
byťste opustili vy mne všickni!
Bosna velká, lidu v ní až nazbyt —
praporečník takový však nikde!“
Rozpaky.
Teče Sáva a Morava teče;
Sávou klesť a kamení se valí,
Moravou loď koralová pluje,
na ní jsou tři klenotové vzácní,
jeden — to je klouče bělehradské,
druhý — to je klouče hercegovské,
třetí — to je klouče sarajevské.
Uzřela je spanilá panenka,
uzřela je, poprosila boha:
„Dej mi, bože, loďku křišťálovou,
bych tu loďku lapla koralovou
a klenotů tré zajala na ní!“
Boha prosí, boha doprosí se,
dal jí bůh tu loďku křišťálovou,
lapla šťastně loďku koralovou,
a klenotů tré zajala na ní.
A pak, když je pěkně měla všechny,
sama sobě přebohatá prála:
