Tato stránka nebyla zkontrolována
Na poli to bába jedna
také slyšela,
slyšela a naříkala,
rukou lomila:
„Nelži, můj slavíčku, nelži!
nejlíp znám to já!
Za jednoho mladého bych
starých sto dala!“
Láska vytrvalá
Dřímal Ranko pod jabloní;
šly tam tady tři panenky
a jedna se druhé ptala,
co by která nejradši.
„Já,“ pronáší nejstarší se,
„já bych Rankův prsten zlatý!“
„Já,“ rozmýšlí prostřední se,
„já bych raděj Rankův pásek!“
Nejmladší a nejchytřejší:
„Já bych nejradš Ranka sama.
Prsten jednou přelomí se,
pásek jednou roztřepí se,
Ranko do smrti by mým byl!“
