Stránka:Kapper, Siegfried - Pohádky přímořské.pdf/86

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

motyky, hřebíky a co kdo přivlek’ starého harampátí, naložil na lodě, rozvinul plachet ještě jednou tolik, a rovnou cestou zase do zlaté země.

I osvědčilo se, že věc svou i tentokráte vymyslil výborně.

Zpráva, že zase a s nákladem drahocenným do přístavu přirazil, roznesla se bleskem, a než se nadál, už tu byl mincovní královský, zašel k němu do kajuty a, jak říkáváme:

„nedopili ještě první korbel,“

už si podali ruce a smlouva byla hotova. Mincovní jmenem krále převzal celý náklad, dal ho dovézt do královské mincovny a vydal rozkaz, jakmile prý budou vyklizeny lodě, aby na veřejný groš na ně tolik se naložilo zlata, mnoho-li tento dobrodinec vlasti sám si bude přáti.

Začali tedy železo vykládat a zlato nakládat. A když tak mezi tím, co se to dálo, milý obilník a moudrý mincovní v kajutě spolu zasedli a si připíjeli, a o všeličems a též o bídě země této rozpravu měli: obrátil se mincovní