Stránka:Kapper, Siegfried - Pohádky přímořské.pdf/85

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Skládal tedy milý obilník své obilí, a nakládal si za ně zlata, co na lodě se vešlo, aby se nepotopily. Zlatozemci s radostí mu napomocni byli trakaři a lopatami, i poroučel se jim a odplul domů.

I vládnul teď obilník náš najednou bohatstvím nesmírným, že nevadilo mu nic, aby zkázal dožeti benátskému, zač na prodej jsou Benátky a k nim ostrovy Krk a Korčula, totiž kdyby se mu jich zachtělo!

Ale na tom nikterak nebylo mu dosti.

„Co jsou ty Benátky?“ prál. „Maličký městys, nacpaný samou chudáckou kramařinou! Všichni, co jich tam dohromady, nemaji tolik, co po vyklizení lodi mých obnáší můj výmětek!“

Nedal si ani kdy, aby drahocenný náklad řádně uložil, neřku-li aby v mincovně raziti si z něho dal dukáty. Nahromadil ho jen tak na dvoře na velikou hromadu, a uvázal se hned zase v podniknutí nové a přenechal ženě a synům, aby zlatou kořist sami urovnali v sejpkách.

Skoupil na to po celém Dubrovníku a na mnoho mil v okolí všecko železo, sekery, zbraně,