Stránka:Kapper, Siegfried - Pohádky přímořské.pdf/43

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

celý den, ana ležela v ní ještě, když slunéčko jižjiž chystalo se ke sklonku za strminami Kotorskými.

„Buď jak buď!“ pomyslil si. „Zkusím to ještě jednou! A pakli síť zase bude lehká, nechám ji s pánem bohem ve vodě, třebas — i přes noc! Raději nižádný lov, než tak bídný, že by se mi doma vysmáli…!“

A jakmile zatáhnul za houži, zpozoroval, že tentokráte síť jest těžká tak, jak před tím ještě nebyla nikdy.

„Hle!“ pravil sám sobě. „Tedy se ti čekání přece vyplatilo! Toť jinak není! Všeho dobrého pomálu!“

Přitáhl co mohl, i vytáhl konečně, ač ne bez velikého namahání, síť na břeh.

Jak se ale zarazil, když spatřil v síti rybu, jíž podobnou netoliko on, anobrž co svět světem snad žadný ještě byl neviděl! Neboť nejen že byla v té míře veliká a těžká, že ze všelikých druhů, co se jich chytá po celém ode Drače až do Dubrovníka přímoří, žádné tak nebývá, — bylať mimo to tvaru tak krásného