Stránka:Kapper, Siegfried - Pohádky přímořské.pdf/146

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

trochu — jak bych řekla — zapomněnlivý, pročež ti také přezdívají Zaboravilcem? Je-li tomu tak…?“

Mladý plavčík se zarazil.

„Řeknu ti ještě víc!“ tulila se k němu šťastná nevěsta. „Sdělila ti lilie jedna, že mám černou skvrnu…“

„Ano…!“

„Pod malíčkem…“

„Ano… řekla…!“

„Levé nohy…“

„Ano! Ano! Řekla tak! Na levé noze…!“

„Ty’s ale — zapomněl!“ ,

„Nezapomněl…!“ chtěl mladý plavčík na svém státi, ale dodal hned na to, zpamatovav se lépe: „Alespoň — nezapomenu ode dneška do smrti…!“

Toť se rozumí, že krásná Nelagana a mladý plavčík oddali se ještě tu hodinu; neboť nevypravovala se ještě dosud pohádka o dvou milencích, aby nebyli se dostali.

Bylo také hostí, a to na nejvýš vzácných, any hned, když se prvně políbili nejblaženější