roval, dal tu hodinu bábu i se všemi ženami, o kterýchž se domníval, že toho vědomost míti mohou, v zálivu utopiti. Rovněž po křtinách utopil kněze, žáky, kteří při křtu zpívali, kostelníka, který držel žaltář. Nejinak udělal kojné, pokud děvčátko se kojilo, nejinak chůvám, pokud se chovalo. Nesměli nikomu ji dát vidět, žádného k ní připustiti, nesměli ji odhaliti, koupati; to náměstkova sama obstarávala. Po několika dnech již velel jim náměstek, aby na břehu pro dcerušku sbíraly skořápky; a tu přiskočil sluha, dal jim na krk kámen a vrhnul do moře. O nic lépe, když Nelagana vzrostla, nevedlo se družkám, jež s ní si hrály. A když byla na vdaní, vyslal náměstek posly, aby všemi končinami světa prohlášení činili takové, že dcera jeho Nelagana, jež platí za nejdokonalejší světa krásu, jednu vadu má; on že jakožto poctivý otec nechce šiditi, a pojmouti ji za manželku bude jen tomu, kdo tu vadu uhodne. Kdo však by se hlásil a neuhodne, tomu se stane, jak vůbec v takových pádech se stává. I hlásili se z počátku mnozí,
