Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/34

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována


Slyšela to dívenka u okna,
uslyšela, do smíchu se dala:
„Co to za lež, jaková to faleš!
Ký to zákon a jaká to práva,
jest-li že ho nikdo neposlouchá?
I mne namlouval si jeden chlapec,
k tomu ještě zlíbal, naobjímal.
— černá za to jeho líbej země! —
a přec obelhal a mrzce zklamal!
Pořád, pořád: Vezmu si tě, vezmu!
až konečně ověnčil se s jinou!“

O keři růžovém.

Vedle cesty rozkládá
růžové se křoví.
Co se na něm červená,
bodří to mládenci;
co se na něm rozvíjí,
cudné to panenky;
co tak líbě zapáchá,
šťastné to snoubenky,
co uvadlé, opadá,
smutné opuštěnky!