Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/11

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Bláhová.

Sedí děvče na přímoří,
samo s sebou zahovoří:
„Bože můj, ach bože milý,
širšího-li což, než moře,
delšího-li nad rovinu,
hbitějšiho nade oře,
sladšího nad medovinu,
dražšího-li co než bratr?“

Na to hbitá ryba z moře:
„Děvče, kterak bláhové jsi!
Nad moře je nebe širší,
nad rovinu moře delší,
nad oře hbitější oko,
všeho medu cukr sladší,
a všech bratří milý dražší!“


Asan-aga a jedle.

Horami jel Asan-aga, lesy, —
o štíhlou se opřel jedli kdesi:
„Hlava, ach, mne, štíhlá jedle, bolí!“

„Mou-li vinou, Asan-ago, bolí?“

„Nedávámť já, jedle, viny tobě;
ale vinny jsou tím tři panenky,