svých uší ke mně
sic budu připodobněný
k těm kteříž sou v hrob vloženi.
Prosby své když k tobě vylívám,
k tvé svatyni i ruce zpínám,
rač mou žádost naplňovati,
ku pomstám mne neodkládati,
jako ty jenž bezbožnosti
páší, podlé své libosti.
A ač lahodně mluvívají,
však zlost svou v srdci ukládají:
oplať jim podlé snažností jich,
podlé cest jejich převrácených,
podlé jejich rukou práce
buď Pane mzdy jejich dárce.
Neb na tě nechtějí nic dbáti,
při tvých skutcích myslí postáti,
rukou tvých aby znali díla,
a protož pravice tvé síla
nebude jich vzdělávati,
hrozně brž všcky podvrátí.
Budiž chvála Bohu věčnému,
že popatřil k úpění mému;
onť jest můj hrad, mé útočiště,
rozkoš má i spasení jisté,
protože zpívaje s radostí,
chvály vzdám jeho milosti.
Pán Bůh jest síla lidu svého
i krále sebou zvoleného.
Svůj lid rač Pane vždy chovati
dědictví svému žehnati:
své pastvy jim vždycky udílej,
k slávě věčné tak pomáhej.
Nechciť přestávati, i v čas zarmoucení svého
