Vzahujíť se obě jen na ty zjevy, jež právními předpisy jsou upraveny. Okruh těchto zjevů jest ovšem v různých dobách různý. Nikdy ale nemůže právo vztahovati se na všechny společenské zjevy a upravovati je pro všechny časy a místa. Máme tedy jak při popisu tak při hodnocení práva vždy před sebou jen určitou stránku společenského života, jež, třeba by ku poznání společnosti byla sebe důležitější, nestačí sama ani k tomu, abychom si utvořili přesný obraz o společenském životě, ani, abychom jej ve všech směrech správně hodnotili.
Jako tedy v ontologickém pozorování společenského života vedle všeobecné pravovědy máme popisné vědy, zabývající se společenským žitím, aniž naň hledí očima platného práva (národní hospodářství, finanční vědu atd. atd. a sociologii) tak v okruhu nomothetických věd společenských jest ohromná skupina poznatků o tom, jak i mimo okruh platného práva společenské vztahy lidské by upraveny býti měly. Tak docházíme k prozatímnímu vymezení politiky, jako oné nomothetické vědy společenské, jež zabývá se hodnocením společenských zjevů, neomezujíc se na hodnocení platného práva.
§ 2. Politika druhem činnosti.
K bližšímu vymezení pojmu politiky dojdeme, uvědomíme-li si druhý smysl slova „politika“ v obecné mluvě, kde z pravidla politikou nenazývá se určitý okruh vědomostí, nýbrž určitý druh činnosti.
V tomto smyslu užívá se slova „politika“ nejčastěji v obecné mluvě, a kryje tu tento výraz různý okruh zjevů podle toho, klademe-li při slově „politika“ důraz na způsob, či na předmět činnosti. Klademe-li
