Stránka:KROFTA, Kamil. Josef Pekař - 1930.djvu/7

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
7


ského a z Dvorského Paměti o školách českých a seznamuje nás hojnými výňatky s obsahem a povahou jeho mladoboleslavské kroniky, vzniklé v l. 1645–53 a mající z valné části ráz pamětí. Se zjevnou zálibou upozorňuje mladý Pekař na Kezeliovu lásku k náboženství po otcích zděděnému, na jeho náboženskou snášenlivost a národní uvědomění.

Několik menších příspěvků k místním dějinám rodného kraje (o hradu Valdštejnu, o Mladé Boleslavi), jež Pekař v l. 1888–9 porůznu uveřejnil, vzniklo rovněž ještě z jeho studií historických konaných na gymnasiu. Ale k rozpravě o hradu Valdštejnu, jež vycházela v Jizeranu r. 1889, užil již Pekař methodických poznatků získaných v semináři prof. Emlera. R. 1889 vznikla také jeho drobná (tiskem nevydaná) seminární práce „O povstání kralevice Přemysla proti králi Václavovi I.“ asi z podnětu prof. Emlera (její rukopis je zachován v městském archivě, kde Emler konával svá cvičení). Rok potom, 1890, vychází Pekařův neveliký článek „Hrubá Skála“, na nějž také již zřejmě působilo universitní prostředí. Příspěvkem k historické topografii svého rodného kraje, dokazujícím, že místní jméno Hrubá Skála, které se objevuje v Rukopise Králodvorském, vzniklo teprve v století XVII., a uveřejněným v Masarykově Athenaeu, přihlašuje se tu dvacítiletý Pekař odhodlaně k odpůrcům podvrženého rukopisu.[1] Projevuje-li se již v tom vliv prof. Golla, je tento vliv ještě patrnější v první větší, odborně založené a provedené práci Pekařově, jež vyšla tiskem r. 1892 (v Čas. Mat. Moravské). Jejím předmětem jsou „Kandidatury Přemysla II. na německý trůn,“ thema zajisté ryze Gollovské. Rozprava Pekařova, jeden z prvních plodů Gollovy školy, má již jak dobře nedávno napsal Šusta (ve Sborníku Pekařově) „všechny rysy odborné výchovy Gollovy, zejména dokonalou znalost cizí literatury a tuhé úsilí kritické, jež se nedá poutati v hledání skutečné pravdy dějinné ani sentimentálními ohledy na domnělý odkaz národní chlouby“. Opravdu vyvrací tu Pekař starší názor, jako by českému králi Přemyslovi II. byla bývala několikrát nabízena královská koruna německá a on ji byl odmítl a ukazuje, že Přemysl naopak marně usiloval o tuto korunu. Revisí první kapitoly „mladicky svěží práce“ Pekařovy dospěl nyní Šusta k odchylnému výsledku, ukazuje, že se aspoň roku 1255 opravdu v Německu pomýšlelo na volbu Přemyslovu, ale přes to podle Šusty práce Pekařova „zůstává ve svém celku nejcennější úvahou o říšské politice velikého


  1. Proti námitkám některých obránců Rukopisu Králodvorského obhajoval Pekař r. 1896 svou thesi z r. 1890 (v Listech filolog. XXIII.) úvahou „Hrubá Skála v rukopise Králodvorském“.