Stránka:KROFTA, Kamil. Josef Pekař - 1930.djvu/5

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
5


je známo, že jeho rodným krajem, k němuž lne s dojemnou věrností a láskou, je Turnovsko. Tam se narodil 12. dubna 1870 v dřevěné chalupě v Malém Rohozci. Ve svém čtvrtém roce přestěhoval se odtud do nedalekých Daliměřic, kde si jeho rodiče zakoupili hospodářství. Střední školu vystudoval v Mladé Boleslavi a r. 1888 přišel na filosofickou fakultu do Prahy. Studoval tu historii především u Golla a Rezka, ale také u Emlera a Kalouska. Byv r. 1893 prohlášen doktorem filosofie, odebral se do Německa a ztrávil dva semestry studiem na universitách V Berlíně a Erlankách. Po návratu učil nejprve na gymnasiu v Mladé Boleslavi a potom v Praze, kde byl zároveň prefektem Strakovy akademie. R. 1895 vydal své první veliké dílo o valdštejnském spiknutí a měl se habilitovati pro dějiny všeobecné. Ale odchod Rezkův do Vídně (na podzim 1896) způsobil, že místo všeobecných byl Pekař habilitován pro dějiny rakouské (v únoru 1897). Začal čísti na universitě v létě 1897 jako docent a již v zimním běhu 1897–98 bylo sedmadvacetiletému docentu svěřeno suplování osiřelé profesury Rezkovy zároveň s účastenstvím ve správě historického semináře. R. 1901 se Pekař stal profesorem mimořádným a r. 1905 řádným. V školním roce 1909–1910 byl děkanem fakulty filosofické. Z našich velikých ústavů vědeckých zvolila jej Česká akademie r. 1900 členem dopisujícím, r. 1907 mimořádným a r. 1916

    jeho „Pár vzpomínek“ v almanachu „Od kolébky Riegrovy“, r. 1923 jeho krátká vzpomínka v Jubilejní revue studentstva turnovského. Tři cenné příspěvky k Pekařovu životopisu obsahuje II. díl sborníku „Od pravěku k dnešku“, vydaného k 60. narozeninám Pekařovým. J. Hájek píše tam O rodu J. Pekaře; – Fr. Navrátil ve stati J. M. Černý kreslí portret Pekařova strýce a J. Klik podává pilnou a užitečnou Bibliografii prací J. Pekaře. – Oslavné články k 50. narozeninám Pekařovým r. 1920 napsali zejména B. Mendl (Brázda 1), A. Novák (Venkov č. 86), K. Stloukal (Českosl. republika č. 102), J. V. Šimák (Národní zájmy č. 9), J. Šusta (Venkov č. 86), J. Werstadt (Nár. listy č. 102 a 109). Letošních 60. narozenin Pekařových vzpomněly skoro všechny listy pražské i venkovské; nejdůležitější stati Pekařovi věnované napsali: J. Antl (Fronta 17. IV.), J. M. Augusta (Samostatnost 11. IV., Fronta 8. V.), F. M. Bartoš (Právo lidu 12. IV., Ruch 12. IV.), V. Černý (Venkov 12. IV., Lidový deník 15. IV.), J. Dostál (Akord č. 4), Jan Drábek (Našinec 11. IV.), E. Felix (Český západ 18. IV.), Ferd. Hrejsa (Kostnické jiskry 17. IV.), Fr. Hrubý (Lidové noviny 12. IV.), V. Chaloupecký (Slovenský deník 15. a 16. IV.), Č. Chyský (Osvětové rozhledy 1. V.), Zd. Kalista (Českoslov. republika 12. IV., Rozpravy Aventina č. 36), Zd. Kamper (Národní zájmy 10. a 16. IV.), B. Mendl (Demokratický střed 11. IV.), J. Muk (Ohlas od Nežárky 11. IV.), A. Nečásek (Venkov 12. IV.), Arne Novák (Lidové noviny 12. IV.), Dr. Pařízek (Hlasy Pojizerské 25. IV.), J. Pecháč (Lidové listy 13. IV.), J. Pelikán (Den 17. IV.), J. Prokeš (Č. D. V. XVII, str. 135.), J. Scheinost (Lidové listy 12. IV.), J. Slavík (Národní osvobození 12. a 13. IV.), F. H. Sopůšek (Našinec 15. IV.), K. Stloukal (Národní listy 12. IV., Národní politika 12. IV.), Fr. Straník (Atak č. 1), J. Šusta (Prager Presse 13. IV.; totéž česky v Hlasech Pojizerských 2. V.), Fr. Šváb (Nová doba 12. IV.), -vhk- (Legie 17. IV.), J. Werstadt (České slovo 11. a 12. IV.).