Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/73

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

ponechávají jemu je před soudem hájit. Ni jeden ni druhý nechtěli přijmouti výhodný úkol obhájce. Co hrabě Sandorf dosud činil, dobře činil. Co soudcům nyní řekne, zajisté též dobře bude řečeno.

Přelíčení bylo veřejné, totiž dveře síně soudní byly otevřeny. Avšak málo osob bylo přítomno, poněvadž věc tato nebyla vnikla do veřejnosti. Dostaviloť se k líčení nanejvýše dvacet osob, kteréž vesměs náležely k obyvatelům zámku. Nejdříve zjištěna byla totožnost obžalovaných.

Po té tázal se ihned hrabě Sandorf předsedy soudu, kam s přáteli svými byl zavezen a v kterém místě soud se koná, nedostal však odpovědi na svoji otázku.

Totožnost Sarkanyho byla rovněž zjištěna; týž neprohlásil však ani, že nebyl spojencem spiklenců, s ním zatčených.

Po té předložen byl obžalovaným opis lístku, zrádně policii vydaný. Když předseda se tázal, zdaž doznávají, že obdrželi originál lístku, odpověděli obžalovaní, že jest věcí soudu, aby důkaz ten provedl.

Po této odpovědi ukázána jim mřížka, jež byla nalezena v komnatě hraběte Ladislava Zathmara.

Hrabě Sandorf a přátelé jeho nemohli popříti, že mřížka tato byla jejich vlastnictvím. Nepokusili se ani o to. Na tento důkaz očividný nedalo se ničím odpověděti. Poněvadž pak prostřednictvím mřížky této dal se zmíněný lístek čísti, bylo též zjevno, že obžalovaní skutečně lístek ten obdrželi.

Tito pochopili nyní, jak tajemství mohlo býti prozrazeno a o jaký základ žaloba se opírala.

Od okamžiku toho proneseny otázky i odpovědi již jen zcela stručně.

Hrabě Sandorf nemohl již ničeho popírati. Mluvil tudíž jménem svých přátel.

Doznal, že připravovali hnutí, jehož cílem bylo odtržení Uher od Rakouska a znovuzřízení bývalého samostatného království maďarského. Nebýti jich zatčení, bylo by již povstání vypuklo a Uhry byly by získaly neodvislost.

Matyáš Sandorf, vydávaje se za vůdce spiknutí, líčil, jako by se ho přátelé jeho jen v druhé řadě byli zúčastnili. Avšak tito protestovali proti slovům hraběte, neboť kladouce si za čest, že byli jeho spoluviníky, chtěli, by dopřáno jim bylo též cti sdíleti osud jeho.

Líčení nemohlo již dlouho trvati. Když předseda tázal se obžalovaných po jich stycích zahraničních, odepřeli odpověď. Ni jediné jméno proneseno nebylo a býti nemělo.