puknouti každého dne, a sice dříve, nežli přípravy k němu mohl odhaliti a spiklence udati.
„Učinil bys snad lépe, nežli pozbyti zcela odměny za udání spiklenců,“ pravil Zirone, „kdybys oznámil policii vše i bez dalších důkazů a doručil jí opis lístku.“
„Ano,“ odvětil Sarkany, „učiním tak, bude-li třeba.“
Netřeba podotýkati, že Sarkany zpravil Silasa Toronthala o všem co se dálo. Mohl však jen stěží upokojiti bankéřovu netrpělivost.
Náhoda přispěla mu však konečně opět ku pomoci. Po prvé pomohla mu, nechavši do rukou slétnouti mu šifrovaný lístek po druhé pomohla mu rozřešiti obsah jeho.
Bylo to posledního dne v květnu as o 4. hodině odpolední. Sarkany, jak obyčejně, měl opustiti dům Zathmaruv o páté hodině. Byl sklíčen tím, že se cíli svému nejen nepřiblížil dosud o nic blíže než prvý den služby své u Sandorfa, ale zejména tím, že práce, kterouž mu hrabě uložil, spěla již ke konci. Jakmile úkol svůj v domě tom skončí, bude zajisté s díky as bohatou mzdou propuštěn, nebude však nadále již záminky, do domu toho přicházeti.
Okamžik před tím hrabě Ladislav Zathmar a oba jeho přátelé odešli. V domě nebylo nikoho mimo sluhu Borika, jenž zaměstnán byl v jedné síni v přízemí. Sarkany, nikým nestřežen, mohl tudíž jednati úplně volně i rozhodl se vstoupiti do komnaty hraběte Zathmara — což mu dosud nebylo popřáno — a pátrati tam co nejúsilněji po mřížce.
Dveře zavřeny byly na klíč. Sarkany otevřel je paklíčem a vstoupil do komnaty,
Mezi dvěma okny, vedoucími na ulici, stál psací stůl, jehož starobylé tvary byly by okouzlily každého přítele nábytku z dob starších. Spuštěný příkrov stolu nedovoloval nahlédnouti ve vnitřní jeho zařízení.
Sarkanymu naskytla se po prvé příležitost prohledati úkryty této části nábytku a on zajisté nebyl mužem, aby příležitost takounechal si ujíti. Aby mohl nahlédnouti do zásuvek, bylo nutno, příkrov — byť i násilně — odstraniti. Učinil tak pomocí paklíče, takže nezanechal po svém jednání ani stopy.
Ve čtvrté zásuvce, kterou prohlédl, nalezl Sarkany list z pevného papíru s otvory, učiněnými v něm v pořadí nepravidelném. List tento upoutal ihned jeho pozornost.
„Mřížka!“ pravil sám k sobě.
A nemýlil se!
