Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/52

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

naplnil, z druhé části do pokladen bankéře, jenž se ocitl v úzkých a nemohl obchodním závazkům svým již dostáti.

Netřeba ani podotýkati, že dle smlouvy, uzavřené mezi Sarkanym a Toronthalem, mělo býti jmění, jimi při úkladech těch získané, mezi oba stejnými částmi rozděleno. Mimo to musil bankéř Sarkanymu poskytnouti peníze, jichž měl dobrodruh potřebí, aby s přítelem svým Zironem v Terstu slušně žíti mohl, a musil krýti i veškeré výlohy za kroky, kterýchž v zájmu společné jejich věci nutno bylo podnikati. Na druhé straně jakožto záruku musil Sarkany bankéři doručit opis lístku, jenž — o čemž pochyboval — skrýval tajemství spiknutí.

Snad vinil by někdo hraběte Matyáše Sandorfa z neopatrnosti. Uvésti za takých okolností cizince do domu, v němž se jednalo o věcech tak vážných a to ještě v samý takořka předvečer povstání, k němuž každý okamžik mělo býti dáno umluvené znamení, — zdá se býti zajisté činem nejvýše neopatrným.

Avšak hrabě neučinil tak bez naléhavých důvodů. Předně velice mu na tom záleželo, aby osobní záležitosti jeho byly spořádány v okamžiku, kdy se hodlal súčastniti nebezpečného dobrodružství, v němž hrozila mu ztráta hrdla neb aspoň vyhnanství, kdyby pro případ nezdaru byl nucen uprchnouti. Přivésti cizince do domu hraběte Zathmara zdálo se mu však mimo to nejvhodnějším prostředkem, aby veškeré podezření bylo odvráceno. Zdálo se mu, že od několika dní již viděl — a jak víme, nemýlil se — číhati i špehouny v stromořadí Acquedotto. Byli to Sarkany a Zirone, jichž ovšem neznal. Policie terstská střehla tedy přece zrakem bdělým jednání jeho i soudruhů. Hrabě Sandorf mohl tak souditi a musil se toho obávati. Jestliže však místo, kdež se spiklenci dosud scházeli, zdálo se podezřelým, poněvadž osobám cizím bylo uzavřeno, zda nebylo nejlepším prostředkem, aby podezření bylo vyvráceno, připustiti do domu i člověka cizího, jenž by se jinak zabýval pouze účetnictvím? A zdaž přítomnost zřízence toho mohla býti nebezpečnou hraběti Ladislavu Zathmarovi a jeho hostům? Nikoli, nijak! Šifrované depeše mezi Terstem a jinými městy království uherského se již nevyměňovaly. Veškeré listiny, týkající se chystaného povstání, byly zničeny. Nebylo psaného lístku ni řádky, jež by někoho na stopu spiknutí mohla přivésti. Veškerá opatření se již stala — jiných potřebí nebylo. Hraběti Sandorfu zbývalo již jen dáti umluvené znamení, jakmile by vhodný okamžik nastal. Uvedení cizího zřízence do domu Zathmarova bylo tudíž i pro