Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/460

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

a radostné události namlouvali si všichni, že dny útrap a úzkosti již minuly a že nikdy již se nevrátí.

Pointe Pescade a Kap Matifu sdíleli — dlužno to doznati — všeobecný pocit úplné bezpečnosti.

Přátele tyto štěstí ostatních těšilo tak, že žili stále v jakémsi blaženém opojení a že všechny věci viděli ve světle růžovém.

„Nelze tomu skorem ani věřiti!“ prohodil jednoho dne Pointe Pescade k obrovskému svému příteli.

„Čemu nelze uvěřiti?“ tázal se Kap Matifu, pohlédnuv na druha svého.

„Že jsi se stal zámožným měšťákem, Kape můj. Rozhodně musím již pomýšleti na to, abych tě oženil!“

„Mne oženiti?“

„Ano — s rozkošnou malounkou ženuškou…“ doložil Pointe Pescade, usmívaje se.

„Proč s malounkou?“

„Tak bude tomu nejlépe! Hodíte se výtečně k sobě! Slyšte, paní Kapová? Nezní-li to, brachu, líbezně tvému sluchu? — Anebo máme hledat i pro tebe žínku mezi Patagonci?“

Vyčkávaje svatby Kapa Matifua, pro nějž byl by nepochybně nalezl důstojnou družku, zabýval se Pointe Pescade zatím vážně svatbou Petra Bathorya a Savy Sandorfovy.

Doktor Antekirtt svolil na žádost Pescadovu, aby tento v den svatby uspořádal velikou slavnost lidu s veřejnými hrami, pěveckými produkcemi a tanci a střelby z děl z pevnosti, s velikou hostinou pod širým nebem, se zastaveníčkem novomanželům, s průvodem pochodňovým a s ohňostrojem. Na Pointa Pescada bylo možno při pořádání slavnosti úplně se spoléhati. Bylť to jeho živel.

Nepochybně vystrojil by slavnost nádhernou a velkolepou! Mělo se o ní celý rok hovořiti! Po léta mělo se na ni vzpomínati!

Veškeré tyto přípravy byly však přerušeny náhle jinými událostmi!

VI.

Útok na ostrov.

V noci ze dne 3. na 4. prosince — za noci tiché, avšak pro těžké, oblohu zahalující mraky neobyčejně temné — ozval se náhle v pracovním pokojíku doktorově na radnici elektrický signál.