Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/450

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


A Pointe Pescade podal mladé dívce lístek, jenž obsahoval jen tato slova:

„Savo, důvěřujte tomu, kterýž dal život svůj v sázku, by pronikl až k vám, by vás zachránil … Žiji, jsem zde!“

Petr Bathory

Petr žije tedy! … Dlí za těmito zdmi!

Jakým divem? … Doví se toho později!

Avšak Petr jest zde!

„Prchněme!“ zvolala Sava, jejíž hlavou prolétly myšlenky ty v jediném okamžiku.

„Ano, prchněme,“ odvětil Pointe Pescade, „avšak dříve dlužno zabezpečiti zdar útěku našeho! Jedinou otázku: Tráví Namira obyčejně noc v této komnatě?“

„Nikoli!“ odvětila Sava.

„Uzavírá vás, vzdálí-li se na okamžik?“ tázal se dále Pointe Pescade.

„Ano!“

„Vrátí se tedy nepochybně za několik okamžiků opět do této komnaty?“

„Ano! … Prchněme!“

„Ihned!“ odvětil Pointe Pescade.

Především bylo nutno dojíti opět ke schůdkám minaretu a vystoupiti takto na terasu, jež se otvírala na pláň sung-ettelatskou.

Jakmile by dostihli této terasy, dal by se útěk snadno umožniti pomocí provazu, jenž na zevnější straně visel až k zemi.

„Pojďte!“ pravil Pointe Pescade, pojav nyní Savu Sandorfovu za ruku. Přistoupil ke dveřím komnaty, aby je otevřel, když zaslech náhle kroky na dlaždicích galerie!

V okamžiku tom proneseno venku i několik slov tónem velitelským.

Pointe Pescade poznal hlas Sarkanyův a stanul na prahu komnaty.

„On! … on to jest!…“ zašeptala zděšeně dívka. „Jste ztracen, nalezne-li vás zde!“

„Nenalezne mne zde!“ odvětil Pointe Pescade hlasem jistým.