Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/447

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

jenž rozmlouval se Sarkanym — a jméno ostrova Antekirtty, kteréž během rozmluvy několikráte bylo opakováno.

„Je to při nejmenším podivné,“ pravil si v duchu Pointe Pescade. „Proč mluví o Antekirttě? … Pomýšlí snad Sidi-Hazam, Sarkany a ostatní lupiči tripolští na výpravu proti našemu ostrovu? … Tisíc ďáblů! a já nemohu rozumět ničemu z toho, co bídníci ti si povídají!“

A Pointe Pescade snažil se zachytiti některé slovo podezřelé, ukryv se zcela mezi stromky a keře, když tu Sarkany a Sidi-Hazam přiblížili se k bassinu. Avšak noc byla příliš temná, než aby jej byli mohli zpozorovati.

„Kdyby ještě,“ pravil dále Pointe Pescade sám k sobě, „Sarkany dlel sám na tomto dvoře, snad bych mohl se naň vrhnouti a učiniti jej na vždy pro nás neškodným! … Avšak to by nezachránilo Savy Sandorfovy, a pro ni učinil jsem nebezpečný krok!… Bud trpělivým, brachu! … Na Sarkanya dojde řada později!“

Rozhovor Sidi-Hazama a Sarkanya trval as dvacet minut. Jméno Savy proneseno bylo taktéž několikráte, a sice ve spojení s jiným slovem arabským, kteréž Pointe Pescade již jindy slýchával a o němž věděl, že značí „zasnoubiti“.

Sidi-Hazam nepochybně znal záměry Sarkanyovy a byl ochoten k uskutečnění jich přispěti.

Na to odešli oba mužové dveřmi v rohu dvora, kteréž galerii tuto nepochybně spojovaly s jiným křídlem domu.

Jakmile oba zmizeli, plížil se Pointe Pescade podle galerie a zastavil se poblíže těchto dveří. Otevřel je a ocitl se před úzkou chodbou, kterou opatrně vpřed kráčel, hmataje po zdi.

Na konci její rozkládala se v kruhu dvojitá arkáda, podepřená středním sloupem, kterou vcházelo se do druhého dvora.

Světlo dosti jasné vnikalo sem otvory „skify“, jež vedla do druhého dvora, a odráželo se na podlaze.

V okamžiku tomto nebylo radno dvůr přejíti. Hukot silných hlasů bylo slyšeti za dveřmi oné síně.

Pointe Pescade váhal okamžik. Co on hledal, byla komnata, v níž Sava Sandorfova byla uvězněna, a mohl spolehati, že jen náhoda pomůže mu ji nalézti.

Náhle zazářilo jasné světlo na druhém konci dvora. Jakási žena, jež nesla arabskou svítilnu s měděnými okrasami, vyšla z komnaty, ležící v jednom z protějších rohů, a kráčela galerií, do níž se dvéře skify otevíraly.