Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/443

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Pointe Pescade vyšplhal se s opičí čilostí na hořejší konec tyče té a prováděl tam nejsmělejší pohyby, při čemž konec tyče ohýbal se tak, že v obecenstvu vzbuzen byl opravdový strach.

Kap Matifu stál zde však, ani brvou nehýbaje a pohybuje se chvílemi jen sem a tam, aby zachoval rovnováhu.

Když však se ocitl těsně podle zdi domu Sidi-Hazama, měl ještě dosti síly, že vztyčil rámě své, v němž držel tyč, na jejíž konci Pointe Pescade zaujal postavení vítězného umělce, posílaje obecenstvu polibky.

Davy Arabův a černochů, jsouce uneseny tímto výkonem, hlučely pochvalu, tleskaly rukama a dupaly nohama. Nikdy nevyšinul se Samson pouště, neohrožený Mustafa, nejsmělejší z Tuaregů, do takové výše!

V okamžiku tom zahučela opět rána z děla z náspů tvrze tripolské. Na znamení toto sta čápů, puštěných ze sítě, v nichž dosud byli vězněni, vzlétlo do výše a pravé krupobití kamínků počalo padati za ohlušujícího nadpozemského koncertu, jakýž čápi klepáním zobáků působili, a jenž na zemi budil vřavu neméně ohlušující.

To byl vrchol slavnosti. Mnohý byl by řekl, že všechny ústavy choromyslných ve Starém světě otevřely dvéře své, a že šílenci vyhrnuli se na pláň sung-ettelatskou.

Avšak jakoby vše bylo v něm hlucho a slepo, dům Sidi-Hazamův zůstal tvrdošíjně uzavřen po celou dobu radovánek veřejných, a ni jediný, z přívrženců sekty Senusistů neobjevil se ve brance nebo na terasách.

Avšak jaký zázrak!

V okamžiku, kdy pochodně uhasínaly a když čápi ve vzduchu se rozptylovali, Pointe Pescade zmizel, jako by byl odlétl do výšin s věrnými ptáky proroka Sulejmana.

Co se s ním stalo?

Kap Matifu aspoň, jak se zdálo, neznepokojoval se touto otázkou. Když byl vymrštil tyč svoji do výše a opět ji zachytil, počal s ní rychle točiti a pohrávati, jako kapelník činívá se svojí taktovkou. Zmizení Pointa Pascada zdálo se mu věcí zcela přirorozenou — obyčejným kouskem kejklířským.

Avšak úžas diváků byl dosáhl vrcholu, a nadšení jich ulevilo si v mohutném „hurra!“ , kteréž rozléhalo se daleko do oasy.

Nikdo z nich nepochyboval ni v nej menším, že obratný akrobat zmizel ve vzduchu, by zalétl v říši čápů.

Neokouzluje-li davy nejvíce to, co nemohou pochopiti?