Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/435

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


Karavana, opustivši území marocké, ubírala se nejprve podél hranic bohatých provincií oné části Alžírska, která zove se Novou Francií, a kterouž skutečně lze považovati za kousek Francie větším právem — neboť sotva 30 hodin cesty po moři dělí je od území francouzského — nežli jakým Nová Kaledonie, Nové Holandsko a Nové Skotsko pojmenovány jsou po Kaledonii, Holandsku a Skotsku.

V Beni-Matanu, v Oulad-Nailu a Charfat-El-Hamelu připojilo se ke karavaně ještě mnoho přívrženců sekty Senusistů.

Počet osob putujících s karavanou, obnášel proto více než tři sta, když dospěla ku pobřeží tuniskému, ku břehům Velké Syrty. Zbývalo jí nyní již jen ubírati se podél pobřeží, a když byla ve střed svůj přijala nové poutníky v různých městech území tohoto, přibyla 20. listopadu ke hranici vladařstva tripolského, byvši šest neděl na cestě.

V okamžiku tedy, kdy slavena byla v Tripolisu s velikou okázalostí řečená „slavnost čapí“, byli Sarkany a Namira teprve tři dny hosty Sidi-Hazama, jehož obydlí bylo nyní Savě Sandorfově žalářem.

Obydlí toto, ovládané štíhlým minaretem, s bílými stěnami svými, v nichž bylo zřízeno několik střílen, s terasami, opatřenými cimbuřími s úzkou a nízkou brankou svou, podobalo se — nemajíc též oken na vnější straně — malé pevnosti.

Bylať to skutečně malá tvrz, ležící mimo obvod města, na konci písčité pláně a na kraji menchijské oasy. Zahrady Sidi-Hazamovy, ohražené vysokou zdí, sáhaly skutečně již na území oasy. Uvnitř byl dům tento rozčleněn po způsobu arabském, měl však trojí nádvoří. Kolem nádvoří těchto vedly v čtverhranném půdorysu galerie se sloupy a s arkadami, do nichž vcházeti se mohlo z různých komnat, namnoze nádherně zařízených a skvostným nábytkem opatřených.

V pozadí druhého dvora shledali hosté nebo navštěvovatelé Sidi-Hazamovi rozsáhlou „skifu“, jakousi to předsíň čili síň, v níž konala se již nejedna porada pod řízením Sidi-Hazama.

Dům tento chráněn byl netoliko přirozeně vysokými zdmi svými, nýbrž choval uvnitř též slušný hlouček mužů, jenž mohl jej vydatně hájiti pro případ útoku polodivokých útočníků neb i proti úřadům tripolským, které snažily se Senusisty udržeti v jistých mezích.

Celkem bylo v domě Sidi-Hazamově shromážděňo as padesát stoupenců zmíněné sekty, kteří byli dobře ozbrojeni jak pro útok, tak pro obranu.