V bazaru bylo již plno lidu. Kupující chtěli použiti chladnějšího jitra.
Ženy maurské, majíce tvář zastřenu až po oči, židovky s tváří nezastřenou, Arabové, Kabylové a Maročané chodili semo tamo bazarem, v němž také několik cizinců se procházelo. Přítomnost Ludvíka Ferrata a Pointa Pescada nebyla tudíž nápadnou.
Po celou hodinu pátrali oba, zdaž by nespatřili v pestré této společnosti Namiry.
Marně však! Marokánky této nikde nebylo viděti, Sarkanya tím méně.
Ludvík Ferrato otázal se tudíž několika polonahých hochů — smíšenců to všech možných kmenů afrických, stýkajících se od moře Středozemního až po Saharu, — kteří se v bazaru potulovali. První, ku kterým se obrátil, nemohli mu dáti žádoucí odpovědi. Konečně jeden z nich, dvanáctiletý hošík kabylský, podobný zjevem svým zcela hochům z ulic pařížských, ujistil cizince, že zná obydlí Maročanky, a nabídl se, když mu několik penízů bylo vtisknuto do ruky, že Evropany dovede k domu jejímu.
Všichni tři kráčeli potom pletivem klikatých ulic, kteréž paprskovitě vybíhají k opevněním městským. V deseti minutách došli do čtvrtě, skorem pusté, v níž pořídku jen bylo domů, všech oken na vnější straně prostých.
V době té doktor Antekirtt a Petr Bathory čekali se zimničnou netrpělivostí na návrat Ludvíka Ferrata a Pointa Pescada. Dvacetkrát měli již chuť vyjíti a sami po úkrytu Savině pátrati.
Sarkany a Maročanka znali však dobře Petra i doktora. Kdyby se tito byli tudíž objevili na ulicích tetuanských, byli by se snadno mohli setkati s některým z nich, vzbuditi podezření a pobídnouti je takto, by hleděli dosahu jejich uniknouti. Protož zůstal doktor Antekirtt s druhem svým raději v hostinci, ač oba nejistotou byli mučeni.
Bylo již devět hodin, když Ludvík Ferrato a Pointe Pescade vrátili se do „fondy“.
Výraz tváře jejich pravil příliš jasně, že přinášejí zprávy neveselé.
Skutečně: Sarkany a Namira, provázeni jsouce mladou dívkou, kteréž však nikdo z obyvatelů tetuanských neznal, opustili Tetuan před pěti nedělemi, zanechavše v domě jakousi stařenu, by jej střehla.
Doktor Antekirtt a Petr Bathory neočekávali této poslední rány: byliť v prvé chvíli jako by zdrceni!