Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/426

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


jim bylo libo; soumaři však místům, jež byla pahrbkovitá nebo kamenitá, nebo kdež kořeny přes cestu se táhly, sami opatrně se vyhýbali.

Toliko právě nejsilnější z mezků zůstával pravidelně pozadu. Nelze však mu to zajisté ve zlé vykládati: nesít Kapa Matifua.

Okolnost tato vzbudila v Pointu Pescadu myšlenku:

„Snad bylo by více záhodno, aby Kap Matifu nesl mezka, místo mezek Kapa!“

O půl desáté hodině zastavil se Arab před velkou bílou zdí, z níž vystupují věže se střílnami, a kteráž na této straně město hájí.

Ve zdi této otvírá se nízká, arabeskami dle marokánského způsobu ozdobená brána. Četnými střílnami, nad ní zřízenými, zejí příchozím vstříc jícny děl, kteréž podobají se krokodilům, spícím klidně při svitu měsíce.

Brána byla již zavřena.

Musilo se vyjednávati s penězi v ruce, měl-li býti vstup vymožen. Když se to zdařilo, dostala se společnost naše do klikatých úzkých, na mnoze překlenutých uliček. Uzavřeny byly na mnohých místech rovněž brankami, jež jen pomocí těchže prostředků mohly býti zotvírány.

Čtvrt hodiny na to přibyli doktor Antekirtt a druhové jeho konečně před jakousi noclehárnu, „fonda“ nazývanou, jedinou v tomto městě; jistý žid vydržoval ji, a jednooká dcera jeho obsluhovala hosty.

Nedostatek všeho pohodlí v tomto hostinci, jehož malé skromné pokojíky vedly vesměs do vnitřního dvora, lze vysvětliti si tím, že jen málo cestujících odváží se až do Tetuanu. V městě tomto dlí toliko jediný zástupce evropských států, totiž konsul španělský, jenž žije zcela odloučeně uprostřed obyvatelstva, čítajícího několik tisíc duší, v němž domorodý živel převládá.

Ač doktor byl by se velice rád ihned otázal, kde jest dům Namiry, a ačkoliv přál si toužebně, by tam byl ihned uveden, upustil od toho.

Bylo záhodno jednati co nejopatrněji. Únosu mohly se naskytnouti za okolností, za jakých Sava byla vězněna, veliké, ano nepřemožitelné překážky. Veškeré důvody pro i proti byly doktorem Antekirttem a Petrem bedlivě zkoumány a uváženy. Snad bylo by lépe vykoupiti za cenu, byť sebe vyšší, svobodu mladé dívky?

Nutno však bylo, aby doktor Antekirtt a Petr varovali se toho, by byli poznáni — zvláště Sarkanym, jenž dlel snad v Tetuanu, V rukou jeho Sava byla i pro budoucnost veledůležitým rukojmím,