Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/395

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


„Pánové,“ ujal se slova Pointe Pescade, „ze zvláštních okolností, za jakých se oba tito pěkní chlapíci rozloučili, soudím, že žádný z nich nemá již zájem na tom, aby druhého šetřil. Pan Toronthal nenávidí zajisté z celé duše Sarkanya, poněvadž byl jím přiveden na mizinu. Ví-li tudíž pan Toronthal, kde Sarkany nyní prodlévá, nebude váhati to říci, jak aspoň z dobrých příčin soudím Neřekne-li to, bude to důkazem, že o nynějším pobytu Sarkanyově opravdu neví!“

Toto tvrzení nebylo prosto jisté oprávněnosti. Bylo velice pravděpodobno, že bankéř Toronthal v případu, že by v pravdě věděl, kde Sarkany jest, neměl by se za povinna zachovati o tom mlčení, když by bylo zájmem jeho, aby je porušil.

„Dovíme se ještě dnes, na čem jsme,“ odvětil doktor Antekirtt. „Musí mi býti jasno, ví-li Silas Toronthal o pobytu Sarkanyově nebo nechce-li nic říci. Poněvadž však nesmí ještě zvěděti, že jest v moci doktora Antekirtta, poněvadž musí býti zachován i v nevědomosti o tom. že Petr Bathory jest na živu, žádám Ludvíka, aby sám bankéře výslechu podrobil!“

„Učiním dle vašeho přání, pane doktore,“ odvětil ochotně mladý muž.

Ludvík odebral se na to do zmíněné tvrze a byl uveden do kobky, jež byla Silasu Toronthalovi vězením.

Bankéř seděl v koutu za stolem. Byl právě lože své opustil.

Duševní stav jeho jen poněkud se zlepšil. Nemyslil nyní na to, že jest ožebračen, ani na Sarkanya. Znepokojovala ho toliko nejistota, kde se nalézá, proč byl unesen a kteráž mocná osoba měla zájem na tom, se ho zmocniti. Myšlenky jeho zabývaly se jen tím, čeho se má příště obávati.

Když vstoupil Ludvík Ferrato, povstal, leč na pokyn jeho usedl ihned opět na své místo.

Na to počal velmi krátký výslech, jenž měl tento průběh:

„Vy jste Silas Toronthal, byl jste kdysi bankéřem v Terstu a v poslední době sídlil jste v Dubrovníku?“

„Nemusím odpovídati k této otázce. Ti, kdož mne vězní, musí věděti, kdož jsem!“

„Oni to vědí!“

„A kdož jsou oni?“

„Dovíte se o tom později!“

„A kdož jste vy?“

„Člověk, jemuž bylo uloženo, aby vás výslechu podrobil!“

„Kým bylo vám to uloženo?“ tázal se Silas Toronthal.