Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/385

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


v příčině té bursa pařížská, londýnská neb newyorkská mohly býti žárlivými!

Silas Toronthal zapomněl při hře záhy na všechno dřívější své váhání. Nyní nehrál již „ze strachu“, nýbrž z vášně jako člověk, jenž hrát i musí za každou cenu.

Bankéř hrál ostatně pod bdělým okem Sarkanyovým, jenž při hře této měl zájem dvojnásobný, nechť by výsledek její byl jakýkoli.

Po celou prvou hodinu výhry a ztráty Toronthalovy opět se skorem vyrovnávaly.

Tu náhle zdálo se však, jakoby štěstí přichýlilo se na stranu Silasa Toronthala.

Bankéř i Sarkany domnívali se, že nyní Štěstěna jich už neopustí a že zasype je svými dary. Pozbývali rozvahy a sázeli již jen největší obnosy, jakéž se při hře té připouštějí.

Avšak brzy se štěstí obrátilo na stranu banky.

Řiditele jeho nikdy chladnokrevnost neopouští, oni neznají vášně, jež hráče všeho klidu zbavuje, a tím užitečným spojencem banku se stává.

Ztráty bankéřovy byly ohromné. Všechny peníze, jež Silas Toronthal odpoledne vyhrál, pomalu se rozplynuly. Bankéř vida to, držel se pevně okraje stolu nebo svíral, zatím co zraky jeho zděšeně hleděly vpřed, bankovky a zlaťáky, jako by jich nechtěl se vzdáti a ruka jeho, když sázky ztrácel, činila pohyby křečovité, jako by tonul a chtěl se zachytiti!

A nebylo tu nikoho, kdo by jej zastavil na okraji propasti! Nikoho, kdo by mu podal ruky pomocné, aby jej zadržel! Sarkany neučinil ni jediný pokus, aby jej odvedl z těchto míst dříve, nežli by záhuba nebyla úplnou, než by hlava jeho zmizela ve vlnách ztrát!

O desáté hodině večer učinil Silas Toronthal poslední sázku svoji, vsadiv nejvyšší obnos, při „trente et quarante“ obvyklý.

Vyhrál, a na to opět prohrál.

Když povstal, maje vlas divoce rozcuchaný, vzklíčilo v duši jeho přání, aby veškeré tyto síně se sřítily a aby v troskách svých pohřbily vše, co se v nich nalézalo — neboť neměl již nic — nic z oněch milionů, kteréž mu byl bankovní závod jeho, miliony hraběte Sandorfa oživený, kdysi vynesl.

Silas Toronthal opustil v průvodu Sarkanya, jenž zdál se býti jeho žalářníkem, herny, prošel kvapně předsíní a sběhl se schodů. Po té spěchali oba sady a po stezkách, jež vedou k obci Turbii.