Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/383

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Jediná otázka, kterou si kladl, byla tato: vrátí se oba druhové večer do herny čili nic?

O 8. hodině večerní objevili se Silas Toronthal a Sarkany ve dveřích hotelu.

Pointe Pescade slyšel, že hovoří spolu velmi živě, ano rozčileně. Bylo zřejmo, že bankéř snaží se odolati posledně svému spoluvinníku a radám i pohádání jeho, neboť Sarkany pravil na konec hlasem velitelským:

„Musí to býti, Toronthale! Chci tomu, Silase!“

Oba pak kráčeli směrem k hernám v Monte Carlu. Pointe Pescade je sledoval, nemohl však — k velikému politování svému — ničemu z rozmluvy jich rozuměti.

Co však Sarkany pravil tónem, jenž nepřipouštěl odmluvy, bankéři Toronthalovi, jehož odpor stále ochaboval, bylo toto:

„Upustiti nyní od hry, Silase, když osud jest nám přízniv, bylo by šílenstvím! … Zdá se mi nejinak, než jako byste byl pozbyl smyslů! … Jak! Když nám štěstí nepřálo, napiali jsme ve hře veškeré síly, a nyní, když nám přeje, měli bychom se ho mocí odříkati … Jakže? Nyní naskýtá se nám příležitost, jediná snad, — příležitost, jež se snad nikdy nevrátí — abychom se stali pány osudu, abychom získali statisíce, a my bychom si je měli nechat ujíti … Silase, což nevíte, že osud …“

„Kdož ví, neobrátí-li se nyní proti nám?“ přerušil jej Silas Toronthal.

„Nikoli! stokráte nikoli!“ odětil Sarkany. „Nelze to dokazovati ovšem, avšak člověk to cítí. Vědomí to proniká jej až do kostí. Milion očekává nás tento večer na stolcích kasina! … Ano, milion, a já nedám si jej ujíti! …“

„Hrajte tedy sám, Sarkany!“

„Já sám?! … Nikoli! … Chci hráti s vámi, Silasi! … Ano! … A kdyby se voliti mělo mezi námi, ponechal bych vám místo … Štěstí připoutáno jest toliko k vaší osobě, ukázalo se tak zřejmě! … Hrajte tedy a vyhrávejte! … Chci tomu!“

Slovem, Sarkany chtěl, aby Silas Toronthal nespokojil se několika sty tisíců franků, kteréž byly by v něm budily stále pokušení, aby se moci a vlivu svého spoluvinníka vymknul. Chtěl, aby bankéř stal se buď opět milionářem, jakým dříve býval, aneb aby — všeho jmění pozbyl a na mizinu byl uveden.

Kdyby hrou získal milion nebo více, mohli by opět vésti život, jaký dříve vedli. Kdyby se octl v bídě a v nouzi, byl by nucen ná-