Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/380

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


byli žádostiví zvěděti, zdaž dnes podaří se oběma proslulým hráčům nahraditi, co včera pozbyli.

Pointe Pescade, jak se samo sebou rozumí, zaujal místo v prvních řadách diváků a byl zajisté z těch zvědavců, kteréž průběh hry největší měrou zajímal.

V první hodině výhry a ztráty obou hráčů se vyrovnávaly. Silas Toronthal a Sarkany, aby se sázky lépe rozdělily, nehráli společně. Sázeli každý zvláště a dosti velké obnosy, dbajíce tu prostých, tu složitých kombinací, jež při hře té i sou možný, — nebo zároveň obou.

Až dosud nebyl jim osud celkem ani přízniv ani nepřízniv.

Avšak mezi čtvrtou a šestou hodinou počalo jim štěstí přáti. Sázeli nejvyšší obnos, jenž je při hře s ruletou obvyklým, totiž šest tisíc franků, a vyhráli několikráte za sebou, shrábnuvše zisk, jenž byl ovšem mnohonásobně větší sázky.

Ruce Silasa Toronthála se třásly, když je kladl na zelené sukno, aby na ně sázku složil aneb aby z rukou „krupiéra“ přijal zlaťáky a bankovky, jež vyhrál.

Sarkany, jenž se dovedl vždy ovládati, neprozradil ni jediným hnutím obličeje dojem, jaký v něm hra tato budí. Dodával toliko pohledem odvahu Silasu Toronthalovi, jemuž, jak zdálo se, štěstí vytrvale přálo.

Pointe Pescade, ač poněkud zmaten stálým přesunováním bankovek a zlata, neustal oba bedlivě pozorovati. Vida, že jmění jim pod rukama roste, uvažoval v duchu, zdaliž dovedou si je též uchrániti, totiž zda ve vhodný okamžik ustanou ve hře.

Na to namanula se mu myšlenka, že kdyby Sarkany a Silas Toronthal skutečně byli tak moudrými — o čem ostatně pochyboval — že by mohlo vzniknouti v nich pokušení, opustiti Monte Carlo a uchýliti se do jiného kouta Evropy, kam by bylo nutno je následovati. Jakmile by měli dosti peněz, nemohl by se jich doktor Antekirtt již tak snadno zmocniti.

„Uvážím-li vše,“ soudil Pointe Pescade, „jest lépe, prohrají-li vše a nemýlím-li se, jest Sarkany sotva člověkem takovým, aby ustal sázeti, kdy se mu osud zdá býti dnes přízniv!“

Avšak zatím, co Pointe Pescade takto přemýšlel a doufal, neopouštělo štěstí oba soudruhy. Ano, třikráte byli by shrábli celý vklad banku, kdyby jej úředník herny nebyl doplnil vždy dvaceti tisíci franky.

Byla to opět veliká událost pro hráče, jichž většina byla na straně obou hráčů. Nebyla-li to pomsta za včerejší velké ztráty,