Bylo však nutno, aby měl obnos ten stále po ruce a aby mohl sáhnouti k němu každé chvíle. Proto uložil jej na jméno své u jistého bankovního domu terstského, jenž znám byl jako podnik poctivý a solidní a jehož pověst dosud byla nedotknuta. Byl to bankovní závod Silase Toronthala, o němž Sarkany a Zirone mluvili při pobytu svém na starém hřbitově nad Terstem.
Nahodilá tato okolnost měla však míti následky velmi vážné, jak čtenář v dalším průběhu děje sezná.
Poněvadž v posledním hovoru jejich jednalo se o těchto penězích, pravil nyní hrabě Matyáš Sandorf hraběti Zathmarovi a Štěpánu Bathorymu, že v nejkratší době navštíví bankéře Toronthala a zpraví jej o tom, že v brzku peníze, u něho uložené, hodlá vyzvednouti.
Vskutku některé okolnosti zdály se hraběte Sandorfa nutkati k tomu, aby co nejdříve dal očekávané znamení z Terstu a to tím spíše, poněvadž se mu zdálo téhož dne, že dům Ladislava Zathmara jest bedlivě střežen.
As po osmé hodině totiž, když hrabě Sandorf a Štěpán Bathory opustili dům svého přítele, aby se odebrali do svých bytů na korsu Stadionově a v hotelu Delormově, pozorovali ve stínu stromů dva muže, kteří je sledovali, avšak tak opatrně, že bylo viděti, že sami si nepřejí býti pozorováni.
Matyáš Sandorf a jeho průvodce, chtějíce znáti příčinu tajemného jednání oněch mužu, neváhali a obrátivše se, kráčeli přímo k podezřelým těmto osobám. Tito však, spatřivše je, zmizeli rychle kol rohu chrámu sv. Antonína na konci velkého průplavu, dříve než bylo lze jich dohoniti.
Dům Toronthalův
Společenského života v Terstu téměř není. Rozdíly národní a rozdíly stavů jsou příčinou, že obyvatelé málo se stýkají. Rakouští úředníci hráli by — ovšem dle toho, jaký stupeň v úřadech zaujímají — první roli, avšak, ač jsou to lidé celkem vážení, vzdělaní a vlídní, jest služné jejich příliš malé a k postavení jejich nepřiměřené, takže nemohou ve společenském životě závoditi s kupci
