Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/374

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


obou jsou nyní změněny, že má tripolského dobrodruha ve své moci, jako jej tento dříve dlouho míval.

Viděl jen přítomnost a nepomýšlel ani na den příští, jenž měl jej buď obohatiti opět anebo svrhnouti na poslední stupeň bídy.

Takou byla noc obou soudruhů. Dopřála-li jednomu aspoň několik hodin klidného spánku, nechala prožíti druhého veškeré úzkosti bezesných hodin.

Druhého dne, o desáté hodině ranní, přišel Sarkany opět k Silasu Toronthalovi. Bankéř sedě u stolu, psal na papír před sebou celé řady číslic.

„Nuže, Silase,“ pravil Sarkany rozmarným tónem člověka, jenž nechce svízelům tohoto světa přičítati více důležitosti nežli jí mají, „dal jste ve svých snech přednost „červené“ nebo „černé“?“

„Nespal jsem ani okamžiku! … nikoli! ani okamžiku!“ odvětil bankéř Toronthal.

„Tím hůře, Silase, tím hůře! Dnes třeba jest míti chladnou krev a několik hodin klidného spánku bylo by vám prospělo! Vizte mne! Nepozbyl jsem klidu a jsem schopen zápasiti se Štěstěnou! Tato jest jako žena: miluje toho, kdo ji dovede ovládati!“

„Zradila nás však!“

„Bah! … Pouhý rozmar její! … Rozmar ten zmizel, i bude nám nyní opět příznivou!“

Silas Toronthal ničeho na to neodpověděl. Rozuměl vůbec tomu, co pravil Sarkany? Snad nikoli, neboť zraky jeho upíraly se stále na papír, jejž plnil zbytečnými svými výpočty.

„Co jste to činil?“ tázal se Sarkany. „Počítal? … U ďábla … Zdá se mi, že jste přece nemocen, milý Toronthale! … Náhodu nelze vypočítati, a jen tato rozhodne dnes buď pro nás aneb proti nám!“

„Nuže, staniž se!“ pravil Silas Toronthal, když byl papír roztrhal.

„Není pochyby o tom, Silase!“ pokračoval Sarkany, dodav ironicky: „Neznám než jediný způsob, jakým by se mohla „náhoda“ při hře říditi. Leč pro to nejsou studia naše dokonalá a nejsme v ohledu tom dosti cvičenými! Nezbývá nám tedy, než spoléhati jen na štěstí! … Včera přálo bance, jest možno tedy, že bude přáti dnes nám! … A bude-li tomu tak, Silase Toronthale, nabudeme opět hrou, co jsme ztratili!“

„Vše!?“

„Ano, vše, Silase! Avšak nepozbývejte jen odvahy! Dobré mysli a chladné krve jest potřebí!“