„Chtěl byste nám vysvětliti tento zjev?“ tázal se řiditel trestnice doktora Antekirtta.
„Milerád, pane. Uvedu příklad, z něhož vše nejlépe seznáte. Dejme tomu, že by některý strážce již přirozenou povahou svojí byl přístupen vlivu magnetickému nebo hypnotickému, což jest jedno, a mějme na mysli, že by některý vězeň byl schopen vliv ten na něm vykonávati… Nuže, od okamžiku toho vězeň dovede ovládati strážce, přinutí jej nepozorovaně ke všemu, co chce, aby činil, ano přiměje i k tomu, aby otevřel dvéře vězení, kdykoli se mu uzdá myšlenku takou ve strážci vyvolati!“
„Budiž,“ namítl řiditel, „avšak teprve, když jej byl před tím uspal.“
„V tom se mýlíte, pane řiditeli!“ odvětil doktor Antekirtt.
„Čin ten lze provésti i ve stavu bdělém, aniž by měl strážce o tom vědomost.“
„Vy tak tvrdíte?…“
„Ano, tvrdím tak a dodávám: maje taký vliv na strážce, maje moc přenésti na něj neviditelně vůli svoji, může vězeň jemu němě rozkázali: V den ten, v tu a tu hodinu, učiníš to či ono, a strážce tak učiní! V den ten a ten přineseš mi klíče kobky žalářní, a strážce je přinese! V den ten otevřeš bránu trestnice, a strážce ji otevře! V den ten půjdu kolem tebe, a ty nesmíš, nebudeš viděti, že odcházím!“
„I když bude bdíti?…“
„Ano, i když strážce bude bdíti!“
Tato odpověď doktora způsobila veliké pohnutí ve společnosti, a mnozí netajili ani, že tvrzení tomu nevěří.
„A přece je to zcela pravdivé,“ prohodil Petr Bathory, „neboť já sám byl jsem svědkem podobných výjevů.“
„Lze tedy,“ pravil plukovník Guyarre, „pouhým pohledem zrušiti vůli a bytost osoby cizí?“
„Ano,“ pravil doktor, „mocným vlivem tím lze u některých osob zmásti i smysly tak, že budou míti sůl za cukr, mléko za ocet anebo vodu obyčejnou za minerální vodu hořkou. V říši illusí a klamných představ nic není nemožno, jestiť možno podrobili mozek každému vlivu!“
„Doktore Antekirtte,“ pravil guvernér Guyarre, „musím vám říci a dávám tím zajisté výraz mínění všech svých hostů — že věci takové dlužno především viděti, má-li se jim vůbec uvěřiti!“
„Ano i potom není veškerá pochybnost vyloučena,“ pravil jeden z hostů, jenž měl za nutno, výhradu tu pronésti.
