Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/355

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


„Nepamatuje se nepochybně na nic?“ tázal se plukovníka Guyarra.

„Neví o ničem, co se s ním dělo,“ odvětil guvernér, „avšak nyní už není zaměstnán při pracích na silnici.“

„A kde jest?“ tázal se doktor Antekirtt, jsa poněkud znepokojen, čehož však všiml si toliko Petr Bathory.

„Jest v nemocnici!“ odvětil guvernér. „Zdá se, že případ onen otřásl drahocenným jeho zdravím!“

„Kdo jest vlastně člověk ten?“

„Jmenuje se Karpena a jest to sprostý vrah, jenž nezaslouží ani, že se o něho, doktore Antekirtte, zajímáte. Kdyby zemřel, nebyla by to, věřte, velká ztráta pro osadu.“

Potom se mluvilo o jiných věcech. Aby se guvernérovi věc ta nezdála nápadnou, nechtěl doktor naň naléhati otázkami o Karpenovi, jenž za několik dní jako úplně vyléčený musil nemocnici opustiti.

Když posnídali, vyšli všichni na palubu, kdež ve stanu v pozadí roznášena káva. Zapáleny doutníky a cigaretty, z nichž dým v obláčkách se vznášel. Za nedlouho na to prohodil doktor Antekirtt guvernérovi, že jest ochoten nyní loď opustiti a s ním do Ceuty se odebrati. Patřil mu nyní zcela a přál si osadu španělskou v celém zařízení jejím důkladně seznati. Návrh jeho byl s potěšením přijat. Do oběda zbývalo plukovníku Guyarrovi dosti času, aby vznešenému hostu svému celé město i okolí jeho ukázal.

Doktor Antekirtt a Petr Bathory byli tedy svědomitě prováděni po celé osadě. Nebyla jim odpuštěna žádná maličkost ani v kasárnách, ani v trestnici.

Dne toho — bylať neděle — nebyli trestníci zaměstnáni při obyčejných svých pracích, a doktor mohl je pozorovati tedy za okolností jiných — svátečních. Také Karpenu uzřel, avšak jen mimochodem, v jedné síni nemocnice; jak se zdálo, Španěl si navštěvovatelů hrubě ani nevšiml.

Doktor Antekirtt hodlal odplouti ještě v noci, aby se odebral opět na Antekirttu, avšak přál si celý večer stráviti ve společnosti guvernérově. O šesté hodině tudíž vstoupili všichni opět do domu guvernérova, kdež je očekával výtečný oběd, jenž měl býti znamenitou odpovědí k snídaní na palubě.

Netřeba podotýkati, že na procházce uvnitř i vně zdí městských byl doktor sledován Namirou, netuše ovšem, že jest bedlivě pozorován.

Při obědě vládl výtečný rozmar. Pozváno bylo k němu i několik vynikajících osob z osady, někteří důstojníci a jejich ženy