Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/350

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


„Donutím ji, aby se podrobila!“ odvětila Namira. „Ano, přinutím ji ke svolení tomu, urvu jí je! Můžeš spoléhati na mne, Sarkany!“

Jest nesnadno představiti si tvář, jevící výraz divočejší a rozhodnější, než jaký zobrazil se v obličeji Maročanky, když slova tato pronášela.

„Dobře, Namiro!“ odvětil spokojeně Sarkany. „Konej jen dále bedlivě stráž svoji. Přibudu za nedlouho za tebou!“

„Nepomýšlíš na to, abychom Tetuan v brzku opustili?“ tázala se Namira.

„Nikoli, dokud nebudu k tomu nucen, neboť v Tetuanu nikdo Savy nezná a nemůže ji znáti. Kdyby však bylo nutno, abyste se jinam odebrali, zpravím tě o tom v čas!“

„Nyní řekni, Sarkany,“ pravila na to Maročanka, „proč vlastně jsi mne povolal do Gibraltaru?“

„Poněvadž jsem chtěl promluviti s tebou o jisté záležitosti, o níž není příliš radno si dopisovali!“ odvětil dobrodruh.

„Nuže, mluv tedy, Sarkany, a jedná-li se o rozkaz sebe obtížnější, provedu jej bez váhání.“

„Slyš tedy! Stav okolností jest nyní následující: Paní Bathoryová zmizela, a syn její Petr jest mrtev! Od této rodiny nemusím se již ničeho obávati! Paní Toronthalová jest taktéž již mrtva, a Sava jest v mé moci. Také s této strany nehrozí mi tudíž nebezpečí. Dvě jiné osoby, kteréž znaly celé tajemství mé minulosti, nemohou mi taktéž léčku nastrojiti: Silasa Toronthala, spoluvinníka svého, mohu úplně ovládali, a Zirone zahynul při poslední výpravě na Sicílii. Ze všech těch tedy, které jsem jmenoval, nikdo mluviti nemůže, nikdo nepromluví!“

„Čeho se tedy obáváš?“ tázala se Maročanka.

„Obávám se jedině zakročení dvou osob, z nichž jedna zná část minulosti mé, a druhá, jak se zdá, má úmysl starati se o nynější záležitosti mé více, nežli mi jest milo! …“

„Jednou z osob těch jest dle všeho Karpena?“ doložila Maročanka tázavě.

„Ano,“ odvětil Sarkany, „a druhou osobou jest* doktor Antekirtt, jehož styky s rodinou Bathoryů v Dubrovniku zdály se mi vždy podezřelými! Ostatně Benito, správce skrýše santagrottské, sdělil mi, že muž ten, jenž jest mnohonásobným milionářem, nastrojil na Etně léčku Zironovi, a sice pomocí Pescadora, jenž nepochybně byl v jeho službách. Leč proč by tajemný doktor onen tak byl činil, než aby, nemaje mne ve své moci, zmocnil se aspoň osoby Zironovy a aby jej násilím přiměl, by vyzradil veškerá tajemství!?“