Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/344

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


by lze učiniti z Ceuty nový Gibraltar, stejně nedobytný jako Gibraltar anglický, při čemž protestoval proti nestoudnému prý výroku jistého Angličana, že Ceuta musí se státi majetkem Anglie, poněvadž Španělé nedovedou z ní nic učiniti, ani ji uhájiti. Guvernér byl ovšem velice rozčilen nad těmito snahami Angličanů, kteří prý sotva nohou někam vstoupí, již chtěli by tam býti domovem a pevně se tam usaditi.

„Nechť raději,“ zvolal plukovník, „pomýšlejí, by si Gibraltar udrželi, nežli obrátí své chtivé zraky na Ceutu. Španělsko by mohlo snadno jednou onu skálu svrhnouti jim na lebky!“

Doktor Antekirtt netázal se, jakým způsobem Španělové by to provedli, a nechtěl odporovati též tomuto tvrzení, pronesenému s celou vášnivostí španělskou. Ostatně rozmluva byla přerušena, poněvadž vůz se náhle zastavil.

Kočí musil zadržeti povoz před davem asi padesáti trestníků, kteří se kupili na silnici.

Guvernér pokynul jednomu ze strážců, aby přistoupil. Tento přikročil ihned k povozu, načež, vzpřímiv se v celé své postavě, pozdvihl ruku k čapce, zdravě velitele svého po vojensku.

Ostatní z davu, trestnici i strážcové, seřadili se po obou stranách cesty.

„Co se stalo?“ tázal se guvernér.

„Excellence!“ odvětil strážník, „jeden z trestanců nalezen byl ležící na silnici. Zdá se, že jenom spí, ale přes to nelze jej probuditi!“

„Jak dlouho jest již v tomto stavu?“ tázal se plukovník Guyarre.

„Již asi hodinu.“

„A pořád spí?“

„Pořád, Excellence. Jest tak bez citu, jakoby byl mrtvým! Třásli jsme jím, štípali jej i bodali špendlíkem, ano vystřelili jsme mu bambitku u uší: neslyší však a necítí!“

„Proč neposlali jste pro lékaře?“ tázal se guvernér vyčítavě.

„Poslal jsem pro něj, Excellence, avšak nebyl doma; čekáme, až jej najdou a zatím nevíme, co s mužem tím činiti.“

„Doneste jej do nemocnice!“ velel plukovník Guyarre.

Strážník chystal se vykonati tento rozkaz, když doktor Antekirtt ujal se náhle slova, pravě plukovníkovi:

„Dovolíte, pane guvernére, abych jako lékař zkoumal stav výtečného spáče toho? Přál bych si jej viděti zblízka!“

„Ah, ano, jest to vaše povolání!“ odvětil guvernér žertovně.

„Zločinci dostane se lékařské pomoci doktora Antekirtta! Nebude si moci v pravdě stěžovati!“