„Opravdu, pane guvernére, mrzí mne velice, že nemohu přání vašemu vyhověti — aspoň pro dnešek! Avšak snad dá se příště věc jinak zaříditi?“
„Mluvte, doktore Antekirtte, mluvte!“
„Poněvadž musím zítra ráno býti v Gibraltaru, jest nutno, abych odplul ještě dnes večer. Avšak myslím, že pobyt můj pod skalou anglickou nebude trvati déle dvou neb tří dnů. Dnes jest čtvrtek; na místě abych pokračoval v cestě své podél severního pobřeží Středozemního moře, mohu v neděli připlouti opět do Ceuty!“
„Ano, tak bude nejlépe,“ odvětil guvernér, „a budu vám velice povděčen. Lichotilo by mi, kdybyste si osadu naši pečlivě prohlédl! Kdo nebyl by na tomto světě poněkud marnivým? Jest tedy ujednáno, doktore Antekirtte, v neděli se opět uzříme?!“
„Ano, avšak s jednou podmínkou!“ děl doktor Antekirtt.
„Nechť jest jakákoli, přijímám ji už předem!“
„Podmínka ta zní, že posnídáte se svým pobočníkem na palubě „Ferrata“.“
„Slibuji vám to, doktore Antekirtte. Učiním tak, však též s jednou podmínkou!“
„Tak jako vy, pane guvernére, podrobuji se jí též já už předem!“ odvětil doktor Antekirtt.
„Přání mé jest,“ děl plukovník Guyarre, „abyste potom vy i pan Bathory poobědvali u mne!“
„Budiž, je tedy ujednáno!“ souhlasil doktor Antekirtt. „Mezi snídaní a obědem pak … “
„Použiji své moci a ukážu vám veškeré divý a památnosti svého království!“ dodal guvernér s úsměvem, tiskna ruku doktorovi.
Petr Bathory přijal rovněž, ukloniv se, pozvání, jež přívětivým a ochotným guvernérem ceutským bylo právě proneseno.
Doktor Antekirtt chystal se na to k odchodu, a Petr mohl čisti již v jeho očích, že plán jeho se mu daří.
Guvernér přál si doprovoditi hosty své až do města. Všichni zaujali proto místa v povozu, který ujížděl zpět jedinou cestou, kteráž dům guvernérův s městem pojí.
Vzpomeneme-li si na známou národní hrdost Španělů, nebudeme se zajisté diviti, používal-li guvernér Guyarre příležitosti této, aby doktora upozorňoval na více nebo méně opravdové krásy malé osady a aby mluvil o opravách, kteréž po stránce vojenské i občanské hodlá tu zavésti.
Připomněl, že poloha hory Abyly není o nic horší, nežli skály Calpy, ležící na druhé straně průlivu, ano tvrdil dokonce, že bylo
