„Aby vám sdělil vše, co ví o Toronthalovi a Sarkanyovi?“ tázal se Bathory.
„Nikoli — avšak aby učinil vše, co budu chtíti, a sice nevědomky. Při prvém pohledu, který jsem vrhl na bídníka toho, cítil jsem, že jej mohu úplně ovládati a že mohu nahraditi vůli jeho vůlí svojí.“
„Muž ten není však přece nemocen!“
„Domníváš se, že účinky hypnotické lze vzbuditi jen u osoby, stižené chorobou nervů? Nikoli, Petře, právě osoby duševně choré účinkům těm nejvíce odolávají. Jest nutno totiž, aby osoba, u níž účinky ty mají se objeviti, měla též vlastní vůli, a okolnosti mi přály, že v Karpenovi jsem nalezl povahu, vůli mé dosti snadno se podrobující. Karpena bude spáti tak dlouho, až uznám za vhodné sám zakročiti a jej probuditi!“
„Budiž,“ pravil Petr, „avšak co je to vše plátno, když ani ve stavu, v němž se nyní nalézá, nemůžeme jej přiměti, by sdělil nám, co si přejeme věděti?“
„Tak jest!“4 odvětil doktor Antekirtt. „Jest zřejmo, že jej nemohu přivésti k tomu, aby vyprávěl věci, jichž já sám neznám. Avšak v moci mé jest, donutiti jej ke všemu, co budu chtíti, a kdykoli se mi to zlíbí, aniž by se vůle jeho tomu mohla opříti. Na příklad zítra, pozítří, za týden, za půl léta, i když bude ve stavu úplně bdělém, opustí tuto osadu trestnickou, budu-li chtíti, aby tak učinil!“
„Opustí osadu? bez překážky … volně?“ tázal se Petr Bathory, jsa překvapen prohlášením doktorovým. „Avšak k tomu bylo by potřebí, aby také strážci jeho k tomu přivolili! Účinky hypnotické čili tajemný vliv váš na člověka toho nemůže přece přiměti jej k tomu ani umožniti mu, aby rozdrtil řetězy, prolomil dvéře žalářní aneb aby přelezl zeď nepřestupnou?…“
„Nikoli, Petře,“ odvětil doktor Antekirtt, „nemohu jej přiměti k tomu, aby učinil něco, co sám bych nemohl vykonati. Právě pro tuto příčinu však chci navštíviti guvernéra ceutského.“
Doktor Antekirtt nepřeháněl. Nahrazení vůle u člověka některého vůlí cizí čili podkládání vlastní vůle osobě jiné, čehož dosíci lze ve stavu hypnotickém, jest zjev, jenž nenáleží, jak se již dokázalo, v říši bájek. Práce a zkoumání Charcota, Brown-Séquarda, ďAzama, Richeta, Dumontpalliéra, Maudsleye, Bemheima, Hacka, Tučka, Riegra a jiných učenců, nepřipouštějí žádných v té věci pochybností. Na svých cestách v zemích východních mohl doktor Antekirtt pozorovati a studovati případy velmi zajímavé a doplniti toto odvětví fysiologie řadou nových pozorování a zkušeností. Byl
